Pozoruje každý můj pohyb, mlsně mě svádí očima. vsadím se o cokoli, že vím, co se mu nyní honí v hlavě. Kde má auto? Mám na něj chuť! Alkohol dělá divy, mám strach, že se dnešním večerem odhalím.„Jsi tak ůžásná." Můj Filípek položí své dlaně na mé boky a nechává se vést do rytmu. Beyonce se mnou dělá divy, otáčím se k němu tváří a začnu ho líbat. Jakto, že jsem nikdy neměla při našem polibku otevřené oči?? Teď se při tak romantickém okamžiku koukám na Péťu. Sleduje nás. Ne, sleduje mě. Dráždím ho, pohled na mé líbání ho musí vzrušovat. „Miláčku, nějak mě rozbolela hlava, musím na vzduch." Omluvím se mému partnerovi a kráčím ze sálu ven. Po cestě se natáhnu pro kabát.
Osvěžující vzduch venku mě příjemně probírá. „Kam jdeš????" Najednou mě v chůzi zastaví ruka mé nejlepší kamarádky Míši. Připadám si jako omámená. Zatracený fernet. „Miško, jdu na vzduch. Hned se vrátím. " Chci se honem vymanit z jejího sevření, ať už jsem pryč, daleko od všech, jen s ním…„S kým jdeš?? Kde máš Filipa?" Doráží na mě. „Ježííš, je v sále, o co ti jde? Pusť mě. Je mi blbě." V momentě, kdy se chci odtrhnout, vyjde ven Petr. Nechápavě na nás kouká. Michaela si nás oba změří a s napnutým výrazem ve tváři jde dovnitř. Mám klid. Ale na jak dlouho sakra?? Kašlu na všechny, jdu pryč. Jdu daleko, ocitám se až na parkovišti. Až po pár metrech mě dožene. Silně mě obejme a šeptá: „Co to děláš? Chceš nás prozradit?? Filip tě bude hledat.. lásko moje… proč jsi to udělala? Proč se s ním líbáš přede mnou?" Vezme mou hlavu do dlaní a dívá se mi do očí. Najednou je mi zle. Brečím. Tečou mi slzy jako hrachy. „Péťo… hh. já. já jsem tak pitomá, víš… vůbec jsem to tak nechtěla!! Já ho miluju!!! Miluju!! Hhhhh… nééé… nenávidím tě…!" Přímo řvu. Místo toho, aby zvýšil hlas, líbá mě do vlasů! Utěšuje mě! Bože, bylo by mi lépe, kdyby mě zbil!
„Tohle nechceš říkat, ty mě miluješ. miluješ mě…" Snaží se můj názor vyvrátit. Zvlykám jak malá holka. „Kurva! To si myslíš jen ty! Proč jsi mi vstoupil do života sakra!!! Mám ho zničený!!!" Sklápím hlavu, podlamujou se mi kolena, málem spadnu. Chytne mě. Připadám si jako v nějakém dívčím románu, kde vše končí happy endem. kurva, nechci být jedna z těch kachen, které neví, co chcou!! „Proč jsem do něj vstoupil?? Protože nám dává najevo, že musíme být spolu!! Chápeš to!!!" Křičí. „Neřvi, sakra. uslyší nás!!" Napomínám ho jak malé děcko. Ale to už slyším kroky. Zaslzenýma očima se podívám na osobu, která kráčí přímo k nám. Ne, ne, ne, ne…
„Věděla jsem to…" Míša se na mě podívá, podívá se na Péťové ruce a mě je vše jasné. Pokud slyšela náš rozhovor, jsem ještě hlouběji, jak jsem byla…
POKRAČOVÁNÍ PŘÍŠTĚ…
Jak se ti líbil tento článek?
Hodnotit článek mohou pouze přihlášení uživatelé.
Hodnotilo 8 uživatelů, průměrné hodnocení: 4
přidat nový příspěvek
Diskuze k článku
lady_punk, 01. 05. 2009, 16:40:250WowTy musíš pokračovat...Už se těšim na pokračování..:-)
maitka, 20. 02. 2009, 21:01:030the best povídkaTy jo musím přiznat, že je to ta nejlepší povídka, co jsem v poslední době četla. Jen doufám, že autorka bude pokračovat a příště se dočtu pokračování ;-) byla bych velice potěšena. A podle mého názoru určitě nejsem sama. PS: Děvče piš, piš, piš! ;-)
CHOCONUTS222, 18. 03. 2009, 19:19:310RE: the best povídkamyslim z mas pravdu ta holka musi psat i kdyby nechtela pisu sama uz od 10 let ale neco takl skvelyho jsem jeste necetla
Acquenta, 19. 03. 2009, 12:20:460RE: RE: the best povídkaděkuji moc, moc si toho vážím :-)